Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí schválili koridor pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod na kov, který se používá při výrobě baterií do elektromobilů, má stát v Prunéřově. Přes kritické dotazy a připomínky místních obyvatel podpořila většina zastupitelů zájmy těžařů. Megalomanský projekt konsorcia Geomet (vlastníky jsou ČEZ a australský holding EMH) podporuje hnutí ANO, které řídí kraj i vládu. Těžba ovšem představuje zásadní rizika pro českou ekonomiku i životní prostředí.
V roce 2017 mluvil nynější premiér Andrej Babiš o tom, že pod krušnohorským Cinovcem leží lithium za 2 biliony korun. Čerstvá studie těžařů uvádí 20x nižší výnos – a to jen za předpokladu, že bude celý projekt dotovat stát z kapes daňových poplatníků (předchozí Fialova vláda rozhodla, že projekt podpoří až 8,8 miliardami korun), a že se dlouhodobě naplní optimistický scénář růstu globálních cen vzácného kovu (při současných cenách lithia je návratnost minimální a projekt nemá ekonomický význam). I předpokládaný objem těžby se musel „nafouknout“, aby to ekonomicky vycházelo – ročně se má těžit 3,2 milionu tun rudy. Babiš blouzní o Česku jako „lithném emirátu“, ve skutečnosti však může jít o obří černou díru na peníze daňových poplatníků, jejíž ekonomika stojí na vodě.
Celý projekt má vytvořit 2000 pracovních míst, což není adekvátní náhrada stovky tisíc míst, které zmizely po ukončení těžby uhlí a útlumu těžkého průmyslu. Daleko větší pracovní příležitosti i pozitivní vliv na rozvoj regionu dnes přináší turistické a rekreační využití a rostoucí sektor služeb – jejichž atraktivitu však případná těžba zásadně ohrozí.
„Je obava z nárůstu dopravy, ničení statutu lázní, turistických cest. Dneska je tam nádherná příroda, která měla být součástí CHKO Krušné hory. A panuje obava, zda z toho bude město nějak profitovat. Když se tu těžilo uhlí, část katastru zmizela a lidé dostali jen dva tisíce korun pohřebného – a to bylo všechno,“ shrnul obavy místních starosta Dubí.
Investor odmítl – bez argumentů – i další rizika otevření dolu. Tedy šíření těžkých kovů z předchozích těžeb a kontaminaci vodních zdrojů včetně lázeňských pramenů v podhorských Teplicích.🛁
Na čtvrteční interpelaci poslance Jana Papajanovského (STAN), zdali bude vláda zhoršené životní prostředí kompenzovat, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) prohlásil, že kabinet nic takového nechystá – údajně i proto, aby o podobné „odškodňování“ nežádali i jiné zasažené regiony.
Vládní dotování soukromého těžby a exportu vzácné rudy na úkor místních komunit je pravým opakem spravedlivé modernizace ekonomiky. Ta musí respektovat zájmy místních, využívat ty nejšetrnější možné technologie a především před samotnou těžbou vyčerpat všechny možnosti recyklace a omezení materiálové náročnosti ekonomiky – jen v tom spočívá skutečná surovinová bezpečnost.