Krajští radní přímo na místě činu naslouchali starostům Teplicka, v jejichž revíru má Geomet s ČEZem zpracovávat lithium.
Tohle všechno lehne, přikývl ve středu 11. října starosta Květoslav Koutník. Odpovídal na otázku krajských radních, jestli má skutečně vyklidit pole stávající menší průmyslový areál včetně menší fotovoltaické elektrárny závodu na zpracování lithia zpod Cínovce.
Po solárech ani halách sice nejspíš nikdo plakat nebude, problém by ale velká fabrika s vyššími stovkami zaměstnanců mohla být pro obyvatele desítek sousedních domků. Nejen těch, které už v osadě Dukla na okraji Újezdečku stojí. Ale i těch, které si lidé chtěli postavit na dalších, už zasíťovaných pozemcích.
Koutník spolu s dalšími starosty sousedních obcí se navíc obávají, že Geomet s ČEZem budoucí fabriku postupně až několikrát rozšíří. Možnosti jim pro to podle zástupců obcí dává až příliš velká rezerva, kterou se těžaři s energetiky pokoušejí prosadit do změny Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZUR).
Podle starosty Košťan chtěli těžaři s energetiky původně jen 13 hektarů, ale nakonec usilují o zábor až 51 hektarů. „Kdo je Tepličák a ví, jak vypadá AGC, tak ten je o 25 procent menší. To je megalomanský projekt, který umožní do budoucna obrovský rozvoj areálu. Už se bude jen domačkávat druhá drticí linka, třetí, druhá separační linka, třetí… Ten prostor tam opravdu bude,“ tvrdí Tomáš Sváda.
Zábor se má týkat i pozemků podél jednokolejky, lesů a zatopených propadlin, které si lidé už zvykli využívat na rybolov, houbaření, na procházky či koupání. Podle starosty Újezdečku na druhé straně kolejí probíhá výstavba už zasíťovaných skoro 30 domků a jsou tam stáje koní pro volnočasové aktivity.
A na druhé straně blíž k nádraží Lesní brána má obec od ministerstva průmyslu a obchodu deklarovaný další rozvojový projekt v hodnotě kolem 120 milionů. „My jsme na tom pracovali, už máme i všechna stavební povolení. A teď řešíme dilema, jestli vůči této průmyslové zóně stavět, jestli pokračovat,“ dodal Koutník s tím, že je důvodná pochybnost, že o pozemky v sousedství závodu někdo bude mít zájem.
Starostové v tomto duchu už krajským radním i poslali oficiální dopis, kde dokonce žádali o přerušení aktualizace ZURky. „Ale to se ze zákona nedá,“ informoval je včera náměstek hejtmana Jiří Kulhánek.
Úředníci na ústeckém krajském úřadu nyní vypořádávají připomínky k záměru, kterých se sešlo kolem stovky, a to zdaleka ne jen od starostů. To by mohlo být hotovo do léta 2024. Na začátku roku 2024 přitom má začít další povolovací proces k výrobě a zpracování lithia, tentokrát speciálně zaměřený na životní prostředí (EIA). Ten by mohl trvat kolem půl roku, a ukončení obou dvou procesů by se tak mohlo termínově potkat. „Já si osobně nemyslím, že by vláda ustoupila od těžby lithia kvůli problému pro místní občany,“ řekl po jednání se starosty Kulhánek.
„Ale když už od toho neustoupí, těžaři, potažmo ČEZ by neměli připustit, aby to znepříjemnilo život natolik, že se tu nebude dát žít. Chtělo by to vysoké penzum informací i kompenzací,“ dodal hejtmanův náměstek.
ČEZ slibuje moderní závod bez přílišné zátěže pro okolí
Podle Romana Gazdíka, mluvčího ČEZu, je závod v Újezdečku plánovaný cirka na plochu 25 hektarů. „Ale v rámci aktualizace ZUR jsou také samozřejmě vyznačeny další plochy a koridory, bez kterých závod nemůže vzniknout,“ poznamenal Gazdík s tím, že jde například o plochy rezervované pro napojení technické a dopravní infrastruktury. Jako je například elektrická a plynová síť, vodovod, železnice a silnice. „Dále je tam vyhrazen i zábor nutný pro samotnou výstavbu závodu,“ doplnil zástupce ČEZ.
Mezi starosty zazněly i domněnky, že do Újezdečku bude ČEZ kromě lithia zpod Cínovce postupně dovážet lithium i z dalších dolů, například z Horního Slavkova. Záměr zkapacitňování závodu jim dotvrzují plány vykácet hektary lesa. „Celý lithiový park je plánován na těžbu do 2,3 milionu tun horniny ročně. Rovněž v závodě neplánujeme zpracovávat lithium od dalších dodavatelů. Vykácet část lesa je nutné zejména pro dočasné staveniště, ale po skončení stavby jsme se už zavázali opětovně území zalesnit. Stejně tak za každý vykácený strom jsme se zavázali vysadit nový,“ reagoval Gazdík.
Podle Pavla Cyraniho z ČEZu bude těžba i zpracování lithia velmi moderní, nesrovnatelná například s dřívějším zatěžujícím dobýváním uhlí. Blíže o záměru informují stránky www.ceskelithium.cz. Podle webu bude výroba lithných produktů pro Újezdeček i okolní obce výjimečnou příležitostí. „Nová aktivita přinese regionu prostředky na potřebné investice, obyvatelé zároveň získají kvalifikovaná a dobře placená pracovní místa,“ píše se na webu. „Celý projekt klade důraz na citlivý přístup k životnímu prostředí a životu místních obyvatel,“ slibuje Martin Pohlodek, generální ředitel Geometu.
Zpracovatelský závod má být zkonstruován podle nejmodernějších poznatků a s co největším ohledem na okolí. Ve směru k okolní zástavbě by prý byly jen zcela bezhlučné objekty jako administrativa a kanceláře. „Vybudujeme ochranný vegetační pás, který podpoří příjemný vzhled místa a dále odstíní zvuky z průmyslové zóny,“ slibuje web. Prašnost by se neměla oproti současnému stavu změnit, navíc bude minimální a prašné produkty budou v uzavřených silech. „Zrealizujeme ta nejmodernější protihluková opatření,“ je v dalších slibech na webu.